Americký kokršpaněl patří mezi středně veliká lovecká plemena. Jeho původ je, jak už název napovídá, v USA. Je menší než kokršpaněl anglický, je daleko více osrstěný a má kratší tělo a čenich. Vznikl díky šlechtění kokršpaněla anglického. Poprvé byl k vidění na výstavě v Manchesteru v roce 1883. B Americe se stal velmi populárním. Za samostatné plemeno byl uznán v roce 1946, i když za velkých protestů chovatelů v Anglii. Stal se jedním z nejoblíbenějších plemen psů. Zpočátku byl určen k lovu, postupně se ale stal plemenem společenským. K nám se první jedinci dostali v roce 1976.

Podle FCI se řadí do skupiny VIII- retrívři, slídiči a vodní psi, sekce 2- slídiči bez pracovní zkoušky. Oficiální zkratka v ČR je AK.

Popis plemene

Jde o středně velkého psa s kohoutkovou výškou 35 až 38 cm, v dospělosti váží 9 až 12 kg. Má inteligentní výraz, kulaté oči a výrazné nadočnicové oblouky. Typická je veliká nosní houba, tlama je hluboká a široká se silnými zuby, skus je nůžkový. Uši má svěšené, přiléhající k hlavě a osrstěné. S Jeho postava je kompaktní, hrudník široký, hřbet mírně klesající.

Srst má americký kokršpaněl dlouhou, hedvábnou a mírně zvlněnou. Na hlavě je kratší. Barva srsti je krémová, hnědá, červená, černá, může být i vícebarevná se skvrnami. Americký kokršpaněl se dožívá průměrného věku 13 až 14 let.

Povaha a chov

Kokršpaněl je inteligentní a velmi učenlivý pes. Určen byl původně jako aportér drobné zvěře, dnes plní většinou roli společníka. Rád přijme životní styl svého pána a jeho rodiny. Je veselý a dobře spolupracuje. Někdy může být ale trochu svéhlavý, protože toto plemeno bylo vyšlechtěno i k určité samostatnosti při honech. Vyžaduje poměrně dost pohybu, je aktivní a vytrvalý, miluje dlouhé procházky. Má rád vodu. Často ale trpí na záněty uší, proto je vhodné po koupání uši vyčistit speciálním roztokem a nechat je vysušit. Pokud mu nezajistíme dostatek pohybu, zleniví a má sklon k tloustnutí. Kokršpaněl je pes milující lidi ve své smečce i mimo ni, vhodný je i dětem.

Srst vyžaduje náležitou péči, nejlépe každodenní. Je třeba ho denně kartáčovat a vyčesávat. Stříhání se doporučuje několikrát do roka. Srst na hřbetě se trimuje.

 

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *